Forsythia intermedia 'Arnold Dwarf' Zlatice 'Arnold Dwarf'

Snadno se pěstuje ve středně vlhké a dobře odvodněné půdě na plném slunci nebo opolostínu. Nejlepší produkce květů je na plném slunci. Toleruje průměrné až chudé zahradní půdy. Je zjištěna mírná tolerance vůči suchu. Keře jsou mrazuvzdorné, ale nemusí vždy dobře kvést v zóně 5 kvůli drsným zimním teplotám nebo zamrznutí neotevřených květů. K rozvinutí neudržovaného růstu často dochází, pokud nejsou keře pravidelně prořezávány bezprostředně po jarním kvetení (prořezávání provedené po polovině července odstraní poupata pro následující jaro). U 2 - 3 m vysokých hybridů existuje široká škála možností prořezávání, přičemž jednou z možností je (a) každoroční odstraňování starého dřeva po odkvětu v kombinaci s kosmetickým tvarováním keře, a (b) omlazovací řez stonků téměř na úroveň terénu každé 3-4 roky. Keře dobře tolerují městské podmínky. Kultivary jsou primárně rozmnožovány zakořeněnými stonkovými odřezky. „Arnold Dwarf“ je kompaktní, dřevitý keř, který se často pěstuje především jako půdní kryt a sekundárně pro své jarní květy. Rostliny obvykle dorůstají do výšky 50 až 100 cm, ale šíří se do šířky2m a více. Zlatožluté květy se objevují brzy na jaře, než se objeví listy.Kvetení je často mnohem méně bohaté než na vyšších zlaticích. Rostliny někdy kvetou v až v 5. roce. Vejčité, světle zelené listy se zoubkovanými okraji se rodí na klenutých větvích, které zakoření tam, kde se dotýkají země. Listy na podzim zbarvují výrazně žlutě. Jméno rodu označuje Williama Forsytha (1737–1805 ), Dozorce Královských zahrad Kensingtonského paláce. „Arnold Dwarf“ je výsledkem křížení F. x intermedia a F. japonica var. Saxatilis provedeného v Arnoldově Arboretu v roce 1941 harvardským profesorem Karlem Saxem. Název kultivaru označuje Arnold Arboretum a trpasličí velikost keře.