Abies concolor 'Violacea' Jedle ojíněná 'Violacea'

Violacea Kultivar s dlouhými stříbrnými jehlicemi, měkkými na dotek. Růst větví je mírně vystoupavý a celkový habitus kuželovitý. Roste pomalu až středně rychle. Dorůstá výšky 6-12 m. Abies concolor Nejlépe se pěstuje v bohatých, středně vlhkých, mírně kyselých, písčitých/štěrkových, dobře odvodněných půdách na plném slunci až polostínu. Nejlépe na plném slunci. Usazené stromy tolerují určitou suchost půdy, ale preferuje vlhké půdy. Stromy obecně rostou špatně v těžkých jílovitých půdách. Tomuto stromu se daří v oblastech s dlouhými zimami následovanými chladným letním počasím. Abies concolor, běžně nazývaný jedle ojíněná,pochází především z horských svahů v západních USA, včetně jižních kaskád a Sierras od Oregonu po jižní Kalifornii a Skalistých hor od jižního Idaha po Arizonu a Nové Mexiko. Ve volné přírodě obvykle dorůstá do výšky téměř 40m ale v obytných krajinách na Středozápadě obvykle doroste do výšky 20m. Jedná se o úzký kuželovitý jehličnan s rovným kmenem, jehlicovitou korunou a větvením k základně. Horní větve mají tendenci růst nahoru, ale spodní větve mají tendenci se sklánět. S věkem se koruny zplošťují a spodní větvení začíná mizet. Měkké, zploštělé, světle modrozelené jehličky mají jednotné zbarvení na obou površích. Mírně soudkovité šištice jsou nejčastěji žlutozelené, dozrávají do hnědé nebo fialové. Jak je u jedlí typické, šišky se na větvích objevují vzpřímeně. Stromy nemusí produkovat šištice a semena až do svých 40 let. Kůra je popelavě šedá a hladká, ale s věkem se rozrývá. Rodové jméno je starodávné latinské jméno pro strom popsaný Pliniem kolem roku 77 n. l. Specifické epiteton znamená stejnou barvu v celém textu.